Pobyt v Norsku je přesvědčil o stavbě vlastní dřevostavby

Redakce | Úterý, 29. říjen 2024 |

Práce odvedla Petra s rodinou – ženou Monikou a jejich dvěma syny – na dlouhé čtyři roky do Norska. Během pobytu hodně cestovali a často přespávali v různých chatách, kterým se v této zemi říká „cabiny". Tato zkušenost přivedla Moniku na myšlenku, že by se po skončení norského pobytu nemuseli vracet zpátky do bytu, ale mohli by si pořídit vlastní dům.

Trvalo zhruba rok, než o svém přání přesvědčila i manžela, poté už však při další letní návštěvě rodné země společně objížděli nemovitosti a pozemky z inzerátů na prodej. Zvažovali obě možnosti – stavět i koupit už hotový dům. Domek tak akorát pro čtyři, se zahrádkou, maximálně do 10 km od města. Dlouho ovšem hledali marně – pozemky se jim zdály drahé nebo příliš nahuštěné, v navštívených již postavených domech jim pak nevyhovovaly dispozice či interiér domu, který již nemohli měnit (např. koupelna, kuchyň).

V průběhu pátrání narazili na inzerát, v němž přední výrobce dřevostaveb inzeroval prodej pozemků a stavbu osmi domů vedle sebe, ale zdálo se jim to daleko od původního místa bydliště. Vzdálenost od města nastavený limit o pár kilometrů překračovala. Pokračovali tedy v pátrání, ale když stále nepřinášelo výsledky, přece jenom se do této obce jeli osobně podívat. V tu dobu se v ní teprve prodávaly parcely a rodina měla štěstí – mohla si vybírat hned ze šesti. Kombinace umístění, velikosti jednoho z pozemků a zejména pak výhled do polí a lesů se jim líbily, ale konečné rozhodnutí stvrdilo něco jiného – konkrétně lidé z realizační společnosti (majitel, projektant a stavbyvedoucí) jim přišli strašně fajn. A tak si nakonec plácli.

„V Norsku se často staví dřevostavby, takže manžel jim byl dost nakloněný."

Původně neměli dřevostavbu jako nutný požadavek, ale když už se to tak sešlo, díky zkušenosti z místa aktuálního pobytu se jí nebáli a byli vůči tomuto řešení více než otevření. Výrobce jim všechno vysvětlil, ochotně se dělil o detailní informace z výroby a problém nebyl ani se změnami dispozic navrhovaných typových domů. Monika s Petrem si nechali o kousek zvětšit koupelnu a přikreslit garáž, v hlavní obytné místnosti si vyžádali jedno okno navíc a na terasu nechali umístit HS portál. Jinak byli s projektem naprosto spokojení.

Dům již rozvrhovali s ohledem na fakt, že starší syn studuje v zahraničí a domů jezdí jen párkrát do roka. Jeho pokoj je tak využíván i jako zázemí pro návštěvy, které nyní přijíždějí častěji než do původního bytu. Všichni jsou za to rádi, jen to přináší chvíle, kdy by si Monika dovedla představit ještě jednu koupelnu, Petr by zase spíše ocenil o pár metrů větší technickou místnost i garáž.

„Koplo se v dubnu 2021, takže v covidu."

Monika se z Norska kvůli své práci vracela o několik měsíců dříve než manžel s dětmi, takže na ní bylo dohlížet na stavbu a rozhodovat o zařízení i dalších detailech – vybírala odstíny podlah, dveří, kuchyně... Jako samotná žena s manželem v zahraničí tehdy velmi ocenila, že jí dodavatel stavby, kdykoliv potřebovala zkonzultovat něco technického, se vším pomáhal. Dokonce za ně už předtím na základě plných mocí vyřídil i stavební povolení.

O hrubou stavbu a střechu se postaral stavitel, u oken však manželé nebyli se subdodavatelem ani navrhovaným řešením v podobě dvojskel spokojeni, a raději si tedy našli jiného, který jim dodal trojskla. U koupelen nic jiného než vlastní řešení nezbývalo, protože obvyklý dodavatel výrobce byl právě zdravotně indisponován. Monika sama zařizovala podlahy i krb, stejně jako venkovní žaluzie či dveře, obklady nebo garáž... Na ženu, která se v oboru předtím neorientovala, toho bylo poměrně dost. Naštěstí jí i zde výrobce dřevostavby velmi pomáhal.

Samozřejmě přišly i zádrhele. Hned při domlouvání firmy na položení základové desky se cena vyšplhala příliš vysoko a sehnat jinou nebylo v té době jednoduché. Chybou se pak ukázalo zvolené řešení u dodavatele podlah – výběr firmy, která se tím primárně neživí, znamenal pozdější předělávku soklů, které ani dnes nejsou osazené dokonale, a zpětně se ukazuje, že by bylo lepší oslovit přímo podlaháře. A když Monika s Petrem nechtěli pozemek nechat otevřený a rozhodli se pořídit si hliníkový plot a branku, zvolili firmu, kolem jejíž reklamy roky jezdili. Složili 70% zálohu, firma převzala peníze a přestala se ozývat. Poškozených je ve výsledku více, případ je nyní u soudu a poučení manželé už příštímu dodavateli svěřili zálohu pouze 50 %.

„Investice čtvrtmilionových částek s návratností za 20 let mi přijdou jako nesmysl."

V tomhle má Petr jasno, a proto se v domě nenachází tepelné čerpadlo ani příprava na fotovoltaiku. „Abych ušetřil měsíčně například třista korun a za dvacet let technologii dvakrát vyměnil, mi prostě nedává smysl. O fotovoltaice jsem toho v té době moc nevěděl, dnes už bych se jí do budoucna asi nebál." Na zalévání zahrady jim pak stačí sedmikubíková dešťová jímka s čerpadlem a rozvedenými zavlažovacími body.

Monika se zamýšlí nad tím, co by mohlo být jinak a lépe. „Se vzhledem jsem naprosto spokojená – takhle jsme si to navrhli, chtěli jsme bílý dům s plechovou střechou v norském stylu. Výborná věc, bez které si vůbec neumím představit tu být, jsou předokenní žaluzie." V domě totiž není ani řízená rekuperace či klimatizace. „V létě brzy ráno vyvětrám a zatáhnu žaluzie – uvnitř pak zůstane příjemných 23 stupňů." Vytápění se řeší pouze elektricky (podlahou) a krbem bez následného rozvodu tepla. „S tím, co vím dnes, bych do podlah – alespoň v místnostech, kde je rozvod vody – pořídila čidla na hlídání vlhkosti." Vzpomíná na kolegyni, které unikala vlhkost ve sprše a houbu ve své dřevostavbě odhalila až po dlouhých pěti letech.

Petr by ještě zevnitř zateplil střechu – aktuálně je tam jenom plech, který není podizolovaný, což do půdního prostoru během ročních období přináší velké výkyvy teplot a uloženým věcem to neprospívá. Monika se nadchla i do prací na zahradě. Ta přišla na řadu až loni v létě, za velké pomoci manželského páru zahradníků – ještě není moc vzrostlá, ale už dnes se v ní cítíte příjemně. Je koncipovaná jako téměř celoroční – tak, aby v ní vždycky něco kvetlo. Z obdrženého návrhu Monika dohledávala různé rostliny, aby mohla správně rozhodnout, co kde bude chtít a jak bude výsledek vypadat. Opět se tak musela naučit něco nového – po různých řemeslech v domě i zahradničení. Dnes tráví čas péčí o záhonky, květiny i trávník a vysloveně si to užívá.

Závěrem zopakuje, že si opravdu nemůže vynachválit spolupráci s realizační firmou. „Byl na ně ve všem spoleh, byli strašně flexibilní, a co slíbili, to splnili. Stavěli bychom s nimi znovu." A že to může být ve hře, potvrzuje i Petr: „Já doufám, že toto není náš poslední dům. Mým životním snem je totiž jednou žit na horách." A dodává, že kdyby se plán na stavbu dalšího domova v Krkonoších povedlo realizovat, rádi by opět oslovili stejného dodavatele.

Technické parametry

• Typ domu: nízkoenergetický – dle PENB v třídě A – mimořádně úsporná
• Zastavěná plocha:140 m² + garáž 37,5 m²
• Užitná plocha: 115,3 m²
• Dispozice: 4+kk
• Konstrukční systém: lehký dřevěný skelet – systémová difuzně otevřená stěna EKO2
• Zdroj energie / teplo: elektrické topné rohože ve skladbě podlahy + nezávislá krbová kamna v hlavní obytné místnosti
• Větrání: přirozené větrání okny
• Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,19 W/m2K (definováno v PENB)
• Autor arch. návrhu a projektu: studie typového RD – MÓD Architekti s.r.o., projekt Ing. Anna Kožená a Ing. Tomáš Ryba
• Realizace: 2021, EKOPANELY SERVIS s.r.o., www.ekopanely.cz

Autor článku: DANA DIGMA ČECHOVÁ pro časopis DŘEVO&stavby

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00